Komunikativní klyronomie je klyronomická věda o udržení virtuální informace a jejich nosičů jako prvků a předmětů kříž – nehmotného a hmotného kulturního dědictví, týkající se převodu virtuálně-vizuálních obrazů.

Komunikativni klyronomie je vlastní vědou směr kříž směru mezi silnou a hmatové клирономии v systému klyronomických věd.

1. Programování je proces vytváření počítačových programů, tj. kombinace počítačových instrukcí a dat, která umožňuje hardwaru výpočetního systému provádět výpočty nebo řídící funkce.
2. Psychologie je věda, která studuje vzorce výskytu, vývoje a fungování psychiky a duševní činnosti člověka a skupin lidí.
3. Filologie je soubor věd, které studují kulturu lidí vyjádřenou v jazyce a literární tvorbě.
4. Design je činnost navrhování estetických vlastností průmyslových a virtuálních výrobků, stejně jako výsledek této činnosti.

Počítačové technologie a virtuální informace se vyvíjejí již více než 60 let. V průběhu těchto desetiletí již byla jak materiální artefakty historii vývoje technologií, tak i obsah, který má темпоральную hodnotu jako odraz etap vývoje hmotné, tj. informační pole. Relativně poslední, zvláštní význam získávají vizuální řad a značkové вариативы a dědictví programovacích jazyků jako protějšky všechny lingvistické materiálu z minulosti. Proto ukládání položek a položek tohoto segmentu cross-border dodání nehmotného kulturního dědictví je důležitou součástí znovuvytvoření jednotné obrazy bytí společnosti a národů jak v určitém okamžiku v historii, tak v темпоральном změn. Jejich konzervace, restaurování a renovace vyžaduje vytvoření určitých metod, jejich zdokonalování i přípravu jednotlivých odborníků.

Technický vývoj jako předměty hmotného dědictví a různé programovací a designové jazyky, stejně jako obsahové a vizuální řady jako prvky nehmotného dědictví.

Procesy zachování technických prostředků, včetně nosičů informací, stejně jako samotné informace týkající se kulturního dědictví nebo definované jako možná interpretace budoucího kulturního dědictví.

Zachování informačních technologií a informací předmětů a prvků kulturního dědictví společnosti.

1. Analyzovat stav jednotlivých informačních technologií pro relevanci jejich zařazení do seznamu hmotného kulturního dědictví a kategorizace.
2. Analyzovat stav jednotlivých informačních prvků pro relevanci jejich zařazení do Seznamu nehmotného kulturního dědictví a kategorizace.
3. Trávit popis stavu jednotlivých objektů a předmětů informačních technologií, stejně jako informační obsah, některé jako součást kulturního dědictví na téma významu a objemu využití.
4. Rozvíjet metody ochrany, obnovy a rekonstrukce objektů a předmětů informačních technologií a prvků informačního obsahu jako kulturního dědictví, které tvoří duchovní vzhled společnosti.
5. Vytvářet vědeckou základnu, vést vědecko-zvyšování aktivity a prevence, odhalování a ochrany informačních technologií a informačního obsahu a to jak kulturního dědictví, konkrétně se dotýkající na duchovní rozvoj společnosti.

1. Zachování všech druhů informačních technologií a informačního obsahu definovaného jako součást kulturního dědictví společnosti.
2. Zachování těchto typů informačních technologií a informačního obsahu, které mohou být v budoucnu definovány jako součást kulturního dědictví společnosti.
3. Obnova poškozených nebo částečně ztracených prvků objektů a předmětů informačních technologií a informačního obsahu, definovaný jako součást kulturního dědictví.
4. Rekonstrukce ztracených prvků definovaných jako součást historicko-kulturního dědictví.